Co, kdy a jak ve výchově dětí

Co, kdy a jak ve výchově dětí – Zdeněk Matějček

Co, kdy a jak ve výchově dětí – Zdeněk Matějček

Prenatální psychologie – Thomas Verny

  • Lidský plod dovede vidět a slyšet, je schopen i cítit.
  • Z toho vyplývá, že to, co dítě cítí a vnímá, začíná formovat jeho postoje a očekávání vůči sobě samému.
  • Hlavním zdrojem těchto ,,poselství“, která dítě formují, je jeho matka. Trvající úzkost nebo tíživá nejistota týkající se vlastního mateřství může zanechat hluboké jizvy na osobnosti nenarozeného dítěte. Na druhé straně takové povznášející emoce jako radostné očekávání mohou významně přispět k jeho zdravému citovému vývoji.
  • Nyní víme, že to, co muž cítí k ženě a nenarozenému dítěti, je jedním z nejvýznamnějších činitelů určujících úspěšnost těhotenství.

E.Erikson

V poslední čtvrtině prvního roku života jde u dítěte o vytvoření zásadní a základní důvěry v lidi.

Pro základy v učení , tak pro základy v citových vztazích j dobře, aby prostředí, které rodiče dítěti vytvoří, bylo citově vřelé a pokud možno stálé.

Doba domácích hříček – v 9.a 10. měsíci dítě dovede nejen přijímat, ale i nabízet a dávat – a budit radostnou odezvu v okolí. Pozor na přehánění! Výsledkem může být přepětí a únava dítěte.

 

 

Přibližně od 12 do 15 měsíců je u většiny dětí vhodná doba, aby se učily na nočník.

  • Situace má být pro děti příjemná. Nebudeme tedy spěchat a kolem nočníku nebudeme dělat paniku a napětí.
  • Dítěti má být jasné, co se od něho chce. A tak se procvičíme trochu v pantomině.
  • Opakování celého aktu má být jednotné a důsledné.
  • Po správném výkonu následuje vždy náležitá odměna ve formě pochvaly a ocenění!

Období vzdoru

  • Psychologická poučka praví, že nemá mnoho smyslu dítě za nějaký jeho záchvat zlosti nebo vzdoru trestat. Tady totiž nejde o rozum, ani o charakter, ani o mravní záležitost. Je to prostě projev slabosti adaptačních mechanismů nevyspělého organismu dítěte. Spíše se osvědčuje, můžeme- li rychle změnit situaci, za níž k záchvatu došlo. Když např. dítě rázně vezmeme a šoupneme někam, kde je ticho- a pak už mu dopřejeme čas na zklidnění. Jeho zlostný výbuch se tak nesetkává s žádným odporem a jde jaksi do prázdna.
  • Dítě nemá trpět pocitem viny za své špatné chování, ale má přijmout představu, že je to chování zbytečné a u tak velkého dítěte už nedůstojné, kterého je nutné se zbavit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *